PROČ NA SOUKROMÍ ZÁLEŽÍ

Soukromí je základním lidským právem uznaným mnoha zeměmi jako zásadní součást lidské důstojnosti jednotlivce a společenských hodnot, obdobně jako svoboda shromažďování a svoboda projevu. Jednoduše řečeno, je soukromí hranice, pomyslná čára mezi tím, jak moc může společnost zasahovat do našich osobních životů.

Hodnocení překladu
next_ghost(Vynikající) OK

Why Privacy Matters

Privacy is a fundamental human right. It is recognized in many countries to be as central to individual human dignity and social values as Freedom of Association and Freedom of Speech. Simply put, privacy is the border where we draw a line between how far a society can intrude into our personal lives.

Jednotlivé státy se v definicích soukromí liší. Například ve Spojeném království mohou být zákony o soukromí dohledány až do 14. století, kdy anglický král vytvořil zákony na ochranu lidí před odposloucháváním a šmírováním. Tyto regulace se týkaly narušení osobního komfortu a ani král nesměl vstoupit do příbytku chudého člověka bez jeho svolení. Z tohoto pohledu je soukromí definováno z hlediska osobního prostoru a soukromého majetku. V roce 1880 američtí právníci Samuel Warren a Louis Brandeis popsali soukromí jako 'právo na to být ponechán na pokoji'. V tomto případě je soukromí synonymem pojmů samoty a nároku na soukromý život. V roce 1948 Všeobecná deklarace lidských práv specifikovala ochranu teritoriálního a komunikačního soukromí, která se později stala součástí ústav po celém světě. Evropská komise pro lidská práva a Evropský soudní dvůr pro lidská práva v roce 1978 rovněž poznamenaly, že soukromí zahrnuje právo navazovat mezilidské vztahy a rozvíjet emocionální zdraví.

Hodnocení překladu
next_ghost(Vynikající) Perfektní

Countries differ in how they define privacy. In the UK for example, privacy laws can be traced back to the 1300s when the English monarchy created laws protecting people from eavesdroppers and peeping toms. These regulations referred to the intrusion of a persons comfort and not even the King of England could enter into a poor person's house without their permission. From this perspective, privacy is defined in terms of personal space and private property. In 1880, American lawyers Samuel Warren and Louis Brandeis described privacy as the 'right to be left alone.' In this case, privacy is synonymous with notions of solitude and the right for a private life. In 1948, the Universal Declaration of Human Rights specifically protected territorial and communications privacy which by that became part of constitutions worldwide. The European Commission on Human Rights and the European Court of Human Rights also noted in 1978 that privacy encompasses the right to establish relationships with others and develop emotional well-being.

Dnes jsou jako další aspekt soukromí stále víc vnímána osobní data, jenž poskytujeme organizacím, ať už online nebo offline. Způsob, jakým jsou naše údaje používány a jak se k nim přistupuje, udává směr debatě o zákonech, které řídí naše chování a společnost. To má za následek lavinový efekt na veřejné služby, které využíváme, a to, jak se k nám chovají podniky. Má to dokonce i vliv na to, jak definujeme sami sebe. Pokud je soukromí o tom, komu dáme povolení nás pozorovat a sledovat hlediska našich životů, pak je množství a typ shromažďovaných, šířených a zpracovávaných informací tím nejpodstatnějším pro naše základní občanská práva.

Hodnocení překladu
next_ghost(Vynikající) OK

Today, a further facet of privacy increasingly perceived is the personal data we provide to organizations, online as well as offline. How our personal data is used and accessed drives the debate about the laws that govern our behaviour and society. This in turn has knock-on effects on the public services we access and how businesses interact with us. It even has effects on how we define ourselves. If privacy is about who we give permission to watch us and track aspects of our lives, then the amount and type of personal information gathered, disseminated and processed is paramount to our basic civil liberties.

A přesto se často sami vzdáváme svých práv a myslíme si při tom „Dělám pouze nudné věci. Stejně to nikoho nezajímá,“ nebo „nemám co skrývat.“ Toto jsou nejběžnější argumenty pro vzdání se svého soukromí, ale tyto argumenty jsou naivní.

Hodnocení překladu
next_ghost(Vynikající) OK

And yet, we often give away such rights ourselves, thinking “I only do boring stuff. Nobody will be interested in it anyway,“ or, „I have nothing to hide.“ These are the most common arguments for giving up our privacy, but these arguements are naive.

Zaprvé, spousta společností se velmi podrobně zajímá o ty nudné věci, které děláte, protože pak mají příležitost vám nabídnout své „skvělé“ produkty, které zapadají do vašich potřeb. Takto se zvyšuje efektivita jejich nabídek – jsou schopni je přizpůsobit přesně pro předpokládané potřeby a touhy. Zadruhé, MÁTE hodně co skrývat. Možná to neříkáte otevřeně ve zprávách svým přátelům a kolegům, ale brouzdání na Internetu – pokud není chráněno technikami popsanými v této knize – o vás prozrazuje mnoho věcí, které byste raději chtěli utajit: bývalý partner, kterého hledáte na Googlu, nemoci, o kterých se chcete něco dozvědět, nebo filmy, které sledujete, a to je jen pár příkladů.

Hodnocení překladu
next_ghost(Vynikající) OK

Firstly, a lot of companies are very interested in what boring things you do precisely so that they have the opportunity to offer „excellent“ products fitting those interests. In this way their advertising becomes much more efficient - they are able to tailor specifically to assumed needs and desires. Secondly you DO have lots to hide. Maybe you do not express it in explicitly stated messages to friends and colleagues, but your browsing - if not protected by the applications and techniques described in this book - will divulge a lot of things you might rather keep secret: the ex-partner you search for using Google, illnesses you research or movies you watch are just a few examples.

Dalším aspektem je, že sice nemáte co skrývat teď, ale mohli byste to velice snadno potřebovat v budoucnu, tím jak nás vlády a legislativa stále víc kontrolují. Dát dohromady všechny nástroje a dovednosti, jak se ochránit před sledováním, vyžaduje praxi, důvěru a nějaké to úsilí. To už se vám nemusí podařit zrovna ve chvíli, kdy to budete nejvíc potřebovat. Například posedlý a odhodlaný stalker může dost silně narušit váš život. Čím víc si vezmete z doporučení v této knize, tím menší dopad na vás takové útoky budou mít. Rozšiřování počítačové sítě také umožňuje společnostem vás sledovat a nacházet více a více způsobů, jak zasahovat do vašeho každodenního života.

Hodnocení překladu
next_ghost(Vynikající) Konec první věty sice pořád ještě není úplně perfektní, ale dejme tomu.

Another consideration is that, just because you might not have something to hide right now, you may very well in future, as governments and legislation become more controlling. Putting together all the tools and skills to protect yourself from surveillance takes practice, trust and some effort. These are things you might not be able to do and configure right when you need them most. An obsessed, persistent stalker, for example, is enough to heavily disrupt your life. The more you follow the suggestions given in this book, the less impact attacks like this will have on you. Companies may also stalk you, finding more and more ways to reach into your daily life as the reach of computer networking itself deepens.

Koneckonců, chybějící anonymita a soukromí neovlivňuje pouze vás, ale i všechny lidi ve vašem okolí. Pokud třetí strana, třeba váš poskytovatel Internetu, čte vaše emaily, je to rovněž narušení soukromí všech vašich kontaktů. Tento problém působí ještě dramatičtěji, když se podíváte na problémy spojené se sociálními sítěmi jako Facebook. Běžně se stává, že někdo nahraje a otaguje fotky bez vědomí nebo svolení těch, kteří se na nich nacházejí. Zachování soukromí na Internetu je také osobní odpovědností.

Hodnocení překladu
next_ghost(Vynikající) OK

Finally, a lack of anonymity and privacy does not just affect you, but all the people around you. If a third party, like your Internet Service Provider, reads your email, it is also violating the privacy of all the people in your address book. This problem starts to look even more dramatic when you look at the issues of social networking websites like Facebook. It is increasingly common to see photos uploaded and tagged without the knowledge or permission of the people affected. Maintaining privacy on the Internet is also a personal responsibility.

Přestože doporučujeme, abyste aktivně bránili své právo na soukromí proti korporacím, vládám a zločincům, sepsali jsme tuto knihu, aby vám pomohla zvyknout si chránit svoji komunikaci, ať jste kdekoliv a děláte cokoli. Doufáme, že následující kapitoly vám pomohou dosáhnout pocitu, že máte nějakou kontrolu nad tím, kolik toho o vás ostatní vědí. Každý z nás má právo na soukromý život, právo objevovat, brouzdat a komunikovat s kýmkoliv si přeje, aniž by žil ve strachu ze zvědavých očí.

Hodnocení překladu
next_ghost(Vynikající) Perfektní

While we encourage you to actively defend your right to privacy against corporations, governments and criminals, we wrote this book in order to help you develop the habit of protecting your communications wherever you go and whatever you do. We hope these chapters will help you reach a point where you can feel that you have some control over how much other people know about you. Each of us has the right to a private life, a right to explore, browse and communicate with others as one wishes, without living in fear of prying eyes.

encs/cph/why-privacy-matters.txt · Poslední úprava: 2013/03/28 02:47 (upraveno mimo DokuWiki)
 
Kromě míst, kde je explicitně uvedeno jinak, je obsah této wiki licencován pod následující licencí: CC Attribution-Share Alike 3.0 Unported
Recent changes RSS feed Donate Powered by PHP Valid XHTML 1.0 Valid CSS Driven by DokuWiki